Průvodce přivlastňovacími a ukazovacími zájmeny – Příprava na TOEIC®

Zvládnutí přivlastňovacích a ukazovacích zájmen je základním předpokladem pro excelentní výsledky u zkoušky TOEIC®. Tyto dvě gramatické kategorie vám umožňují jasně vyjádřit příslušnost nějaké věci a přesně určit osoby nebo předměty, o kterých mluvíte.

Tento průvodce doplňuje naše vzdělávací zdroje o modifikátorech, které si můžete prohlédnout zde: Kurz o přídavných jménech pro TOEIC® Kurz o příslovcích pro TOEIC®

1. Přivlastňovací zájmena v angličtině

A. Přivlastňovací přídavná jména (Possessive Determiners)

Přivlastňovací přídavná jména se systematicky umisťují před podstatné jméno, aby signalizovala vlastníka zmíněné věci.

Při použití přivlastňovacího přídavného jména buďte obzvláště opatrní ohledně rozlišení mezi his (patřící jemu) a her (patřící jí).

• My laptop is charging. (Můj notebook se nabíjí.)
• Your presentation was excellent. (Tvoje / Vaše prezentace byla vynikající.)
• His report is ready. (Jeho [jeho] zpráva je hotová.)
• Her strategy works well. (Její [její] strategie funguje dobře.)
• Its screen is cracked. (Jeho [věci] obrazovka je prasklá.)
• Our deadline is tomorrow. (Náš termín je zítra.)
• Their office is downtown. (Jejich kancelář je v centru města.)

Rozdíl oproti češtině: V češtině může „jeho/její“ odkazovat na mužského i ženského vlastníka, zatímco v angličtině je rozlišení povinné: his (mužský vlastník) a her (ženský vlastník). Marc cherishes his guitar. (Marc si váží své kytary.) → „his“, protože Marc je mužského rodu. Sophie cherishes her guitar. (Sophie si váží své kytary.) → „her“, protože Sophie je ženského rodu.

Posílení vlastnictví pomocí own a by …self

Slovo own se používá k zdůraznění, že vlastnictví je výlučné pro někoho. Vždy se používá po přivlastňovacím přídavném jménu (my, your, his, her, our, their) k intenzifikaci pojmu vlastnictví.

• She has her own apartment. (Má svůj vlastní byt.) → Zdůrazňuje, že byt patří výhradně jí.
• He manages his own team. (Řídí svůj vlastní tým.) → Je za něj jediný zodpovědný.
• They built their own startup. (Založili svou vlastní startupovou firmu.)

Struktura on one's own vyjadřuje myšlenku udělat něco sám, bez pomoci, a je ekvivalentní by oneself.

• She completed the project on her own. (Dokončila projekt sama.)
• He traveled across Europe on his own. (Cestoval po Evropě sám.)
• I solved the problem on my own. (Vyřešil jsem problém sám/svépomocí.)

Můžete také použít by myself / by yourself / by himself..., což nese stejný význam:

• I assembled the furniture by myself. (Sestavil jsem nábytek sám.)
• They organized the event by themselves. (Zorganizovali tu událost sami.)

B. Přivlastňovací zájmena (Possessive Pronouns)

Přivlastňovací zájmena umožňují nahradit podstatné jméno, které již bylo dříve zmíněno v řeči. Zabraňují zbytečným opakováním. Po přivlastňovacím zájmenu nikdy nenásleduje žádné podstatné jméno.

• ❌ This laptop is my laptop. ✅ This laptop is mine. (Tento notebook je můj.)
• ❌ Is that desk your desk? ✅ Is that desk yours? (Je ten stůl tvůj / váš?)
• ❌ That tablet is his tablet. ✅ That tablet is his. (Ta tableta je jeho.)
• ❌ The blue jacket is her jacket. ✅ The blue jacket is hers. (Ta modrá bunda je její.)
• ❌ This is our project, and that is their project. ✅ This is our project, and that one is theirs. (Toto je náš projekt a tamten je jejich.)

Zvláštnost u neurčitých zájmen

Když používáte neurčité zájmeno jako someone (někdo), everyone (každý), nobody (nikdo), nemůžete přímo použít přivlastňovací zájmeno jako mine, yours, his... Místo toho použijte "their" k vyjádření vlastnictví.

• Použijte "their" (v jednotném čísle) po neurčitém zájmenu, abyste zůstali rodově neutrální ohledně osoby.
  • Someone left their umbrella. (Někdo si nechal svůj deštník.)
  • Everyone should submit their assignment. (Každý by měl odevzdat svůj úkol.)
• Použití přivlastňovacího zájmena po neurčitém zájmenu je nesprávné: Na rozdíl od standardních konstrukcí nelze formulovat "Someone borrowed my charger. I think the charger is mine." Místo toho se používá "theirs":
  • ❌ Somebody borrowed my charger. I think the charger is mine. ✅ Somebody borrowed my charger. I think it's theirs. (Někdo si půjčil mou nabíječku. Myslím, že je jeho/její.)

Přivlastňovací zájmeno pro "it"

Pro "it" je použití "its" jako přivlastňovacího zájmena velmi vzácné, protože se raději přeformuluje věta.

• ❌ The building is modern. The elevators are its. ✅ The building is modern. Its elevators are fast.

C. Sakonský genitiv ('s)

Sakonský genitiv (označený pomocí „'s“) se používá k signalizaci příslušnosti. Vyhrazen je především pro lidi, zvířata a vše, co je vnímáno jako živé (jako vlastníci).

Konstrukce genitivu

• Přidáme „'s“ k vlastníkovi, pokud je v jednotném čísle.
  • Sarah's portfolio. (Sarahino portfolio.)
  • The dog's collar. (Obojek psa.)
  • My sister's apartment. (Byt mé sestry.)
• Přidáme pouze „'“ (bez dalšího s) na konec vlastníka, který je již v pravidelném množném čísle (končícím na -s).
  • The employees' benefits. (Benefity zaměstnanců.) → "Employees" již končí na -s, takže přidáme pouze apostrof.

Zde je několik zvláštních případů, které je třeba si zapamatovat:

• Pokud existují dva společně vlastnící subjekty, přidáme „'s“ pouze k poslednímu zmíněnému
  • Tom and Lisa's apartment. (Byt Toma a Lisy.)
• Pokud vlastník je vlastní jméno končící na „s“ (James, Chris, …), můžete použít buď „'“ nebo „'s“
  • James' presentation = James's presentation (Prezentace Jamese)

Pro hlubší pochopení tohoto tématu si prohlédněte náš kurz o množném čísle

Kontexty použití genitivu

• U lidí: Používáme „'s“ k označení toho, co patří osobě. To je nejčastější použití.
  • Julia's strategy (Juliina strategie.)
  • Michael's proposal (Michaelův návrh.)
  • My colleague's office (Kancelář mého kolegy.)
  • My grandparents' house (Dům mých prarodičů.)
• U zvířat:
  • Zvířata jsou považována za živá, proto se obecně dává přednost genitivu:
    • The cat's whiskers. (Kočičí vousky.)
    • The eagle's nest. (Hnízdo orla.)
  • U zvířat vnímaných jako méně familiární (např. hmyz, divoká zvěř) lze také použít "of":
    • The wings of the butterfly. (Křídla motýla.) Ale "The butterfly's wings" je také přijatelné.
• U kolektivů: Genitiv se vztahuje na organizace, společnosti nebo lidské skupiny:
  • The board's decision. (Rozhodnutí představenstva.)
  • The firm's reputation. (Pověst firmy.)
  • The club's president. (Prezident klubu.)
• U míst a obchodů: Často se používá „'s“ k označení míst, zejména obchodních zařízení.
  • The town's history. (Historie města.)
  • Paris's architecture. (Architektura Paříže.)
  • The butcher's shop. (Řeznictví.)
  • I'm heading to the doctor's. (Jdu k doktorovi.)
• U časových výrazů: Genitiv je velmi běžný pro vyjádření trvání a období.
  • Today's meeting. (Dnešní schůzka.)
  • A month's salary. (Měsíční plat.)
  • Five years' experience. (Pět let zkušeností.)
• U ustálených frází: Některá použití genitivu se stala idiomatickými výrazy:
  • At death's door. (Na prahu smrti.)
  • For goodness' sake! (Proboha! / Proboha živého!)
  • A hair's breadth. (Na vlásku.)

A co neživé předměty?

Pro neživé předměty se obecně dává přednost "of" před genitivem.

• The handle of the door (spíše než "The door's handle.")
• The cover of the magazine. (Obal časopisu.)
• The price of the ticket. (Cena lístku.)

Nicméně, genitiv je možný u některých předmětů, pokud jsou spojeny s osobou nebo personifikovány:

• The computer's memory. (Paměť počítače.)
• The plane's crew. (Posádka letadla.)
• The nation's wealth. (Bohatství národa.)

2. Ukazovací zájmena v angličtině

A. Ukazovací přídavná jména (Demonstrative Determiners)

Ukazovací přídavná jména se vždy umisťují před podstatné jméno a signalizují, zda je prvek (nebo osoba) blízko nebo vzdálený v prostoru.

Rozlišujeme čtyři formy:

• This document is crucial. (Tento dokument je klíčový.)
• These reports are ready. (Tyto zprávy jsou připraveny.)
• That building across the street is historic. (Tamten dům přes ulici je historický.)
• Those products on display are new. (Tyto produkty ve vitríně jsou nové.)

B. Ukazovací zájmena (Demonstrative Pronouns)

Když se this, these, that, those používají samostatně (bez následujícího podstatného jména), jedná se o ukazovací zájmena. Nahrazují podstatné jméno pro identifikaci objektu nebo osoby.

• This (jednotné číslo): "This is my proposal." (Toto je můj návrh.)
• These (množné číslo): "These are my colleagues." (Tito jsou moji kolegové.)
• That (jednotné číslo): "That is my desk over there." (Tamten je můj stůl tamhle.)
• Those (množné číslo): "Those are her files." (Tamty jsou její složky.)

Další příklady:

• What is this? (Co je tohle?)
• I disagree with that. (S tím nesouhlasím.)
• These are the finest examples available. (Tito jsou nejlepší dostupné příklady.)
• Those are out of reach. (Tamty jsou mimo dosah.)

V hovorové řeči lze také použít zkrácené formy That's (That is) a What's this? (What is this?).

C. Rozšířené použití ukazovacích zájmen

Ukazovací zájmena this, that, these, those neslouží pouze k označení objektů nebo osob podle jejich prostorové blízkosti. Mohou být použita i v jiných situacích, zejména k časovému zařazení, uvedení myšlenky, zdůraznění bodu nebo vyjádření hodnocení.

Časové zařazení (přítomnost, minulost, budoucnost)

Ukazovací zájmena umožňují časově umístit události.

• This a these se vztahují k současnému okamžiku nebo k bezprostřední budoucnosti.
• That a those se vztahují k minulosti nebo k vzdálenější budoucnosti.

Příklady:

• I'm loving this semester. (Tento semestr mě baví.) → Probíhající semestr.
• Those were challenging times. (To byly těžké časy.) → Odkazuje se na uplynulé období.
• That moment transformed everything. (Ten okamžik vše změnil.) → Odkazuje se na konkrétní okamžik v minulosti.

Modifikace přídavného jména nebo příslovce

Lze použít this a that k zesílení nebo zmírnění přídavného jména nebo příslovce.

• This → Zdůrazňuje něco intenzivního nebo výrazného.
  • I didn't know the test would be this challenging! (Nevěděl jsem, že ten test bude tak náročný!)
  • Why is he speaking this quickly? (Proč mluví takto rychle?)
• That → Umožňuje relativizovat nebo minimalizovat něco.
  • The presentation wasn't that impressive. (Ta prezentace nebyla až tak působivá.)
  • He doesn't seem that concerned. (Nevypadá až tak znepokojeně.)

Uvedení nebo připomenutí myšlenky

Často se používá this a these k oznámení myšlenky, kterou se chystáme rozvinout, a that a those k odkazu na již zmíněnou nebo známou myšlenku.

• This is the key point I want to make. (Toto je klíčový bod, který chci sdělit.) → Bude prezentována informace.
• That's precisely my argument! (To je přesně můj argument!) → Potvrzuje již zmíněnou myšlenku.
• These are my conclusions. (Toto jsou mé závěry.)
• Those who persevere achieve success. (Ti, kdo vytrvají, dosáhnou úspěchu.)

Zesílení much a many

Ukazovací zájmena mohou také sloužit ke zdůraznění významného množství nebo ke srovnání množství s much (pro nezapočitatelné) a many (pro započitatelné).

• I didn't anticipate this much paperwork. (Neočekával jsem tolik papírování!)
• I've never encountered that many participants. (Nikdy jsem se nesetkal s tolika účastníky.)

Rozdíl mezi this much a that much

This much se používá k vyjádření velkého nebo aktuálního množství:

• I didn't anticipate this much responsibility. (Neočekával jsem tolik odpovědnosti!) → Mluvčí hovoří o aktuální zátěži, kterou vnímá a která překonala jeho předpoklady.

That much slouží k relativizaci nebo minimalizaci množství:

• I don't enjoy meetings that much. (Schůze si až tak neužívám.) → "That much" zde relativizuje: Mluvčí má schůze trochu rád, ale umírněně.

Pokud mluvíte o něčem, co je přímo pozorovatelné nebo o okamžité situaci, upřednostněte this much / this many. Pokud provádíte srovnání s jinou situací nebo chcete zmírnit intenzitu, použijte that much / that many.

Pro hlubší pochopení much a many si prohlédněte náš kurz o neurčitých zájmech

Závěr

V angličtině přivlastňovací zájmena umožňují vyjádřit vlastnictví (prostřednictvím přivlastňovacích přídavných jmen a zájmen a sakonského genitivu), zatímco ukazovací zájmena umožňují přesně určit prvky nebo osoby, o kterých mluvíme (podle blízkosti a počtu).

Zásadní je pochopit funkční rozdíl:

• Přivlastňovací: Komu tato věc patří? (my, your, his, her, our, their, mine, atd.)
• Ukazovací: O jaké věci nebo osobě mluvíme a jak daleko je? (this, these, that, those)

• 🔗 Kompletní průvodce gramatikou pro TOEIC® – podrobný kurz

Je čas na tebe! Některé super schopnosti platformy FlowExam:

• 150 exkluzivních tipů z praxe více než 200 kandidátů, kteří dosáhli skóre nad 950 u TOEIC®: jasné, konkrétní, testované a ověřené v praxi.
• Automatická analýza vašich nejvíce penalizujících chyb, abyste trénovali tam, kde ztrácíte nejvíce bodů, aniž byste plýtvali energií.
• Inteligentní tréninkový systém, který přizpůsobuje cvičení vašemu profilu a nechá vás rychleji postupovat, aniž byste se točili v kruhu.
• Automaticky generované kartičky (flashcards) z vašich vlastních chyb, optimalizované metodou J (opakování s rozestupy) pro trvalé zapamatování a nulové zapomínání.
• Personalizovaná studijní cesta, sestavená na základě vašich výsledků, aby vám ušetřila čas a dovedla vás přímo k rychlému zisku +X bodů.